Studie proveditelnosti

Studie proveditelnosti je podkladem pro odpovědný konečný výběr varianty nápravného opatření k realizaci. Ze studie proveditelnosti pak vychází projekt nápravných opatření.

Základní význam studie proveditelnosti je v tom, že ještě v předprojektové fázi může významně snížit nejistoty a rizika, spojené s realizací nápravných opatření.

Náplní studie proveditelnosti je v obecnosti identifikace, rozpracování, hodnocení a porovnání variant nápravných opatření, která přicházejí pro danou lokalitu v úvahu pro zajištění požadované úrovně redukce rizik z kontaminace horninového prostředí.
Hodnocené varianty musí být ve studii proveditelnosti dostatečným způsobem charakterizovány technicky, nákladově a z hlediska svých efektů. Jejich hodnocení, vzájemné porovnání a eliminace jsou prováděny shodným způsobem podle stanovených kritérií. Všechny faktory, uplatňující se při hodnocení variant, musí být ve studii dokumentovány tak, aby si čtenář mohl průběžně vytvářet vlastní názor a posuzovat odůvodněnost vyslovovaných závěrů. Vzájemné porovnání variant musí být přehledné, nejlépe s využitím prezentace v souhrnných tabulkách.
Podle příslušného metodického pokynu MŽP1 se několik variantních řešení nápravných opatření bez určení priority navrhuje již v analýze rizik.

V závislosti na hloubce rozpracování variantních opatření v analýze rizik mohou potom být struktura i rozsah studie proveditelnosti přiměřeně modifikovány oproti doporučením tohoto pokynu.

Krajním případem může být, že studie proveditelnosti se zabývá jen dvěma variantami či alternativami, které byly analýzou rizika doporučeny k dalšímu rozpracování a porovnání.
Žádoucí je, aby ještě před definitivním rozhodováním o realizaci nápravného opatření byly v co největší míře eliminovány nejistoty, týkající se funkčnosti a proveditelnosti uvažovaných variant a alternativ v podmínkách dané konkrétní lokality. Je tedy logické, že potřebné doplňující informace by měly být zajištěny nejpozději v rámci zpracování studie proveditelnosti (doplňkové průzkumy, laboratorní práce, zkoušky technologií apod.).

Termín „varianta“ je vyhrazen pro jednotlivé kompletní sestavy nápravných opatření. V jiném kontextu – bez takto přesně definovaného významu – je používán termín „alternativa“ (alternativní technologie, alternativní koncepce apod.).